"Švajgrovka" stojí ve svahu nad údolím pod známým poutním místem - vrcholem sv.Hostýna v Hostýnských horách. V dřívějších dobách chata dominovala rozlehlé louce, která dodnes nese název "Schwaigrova paseka". V současnosti je však tato paseka z větší části zarostlá lesem. Objekt byl postaven přibližně v 60.až 70. letech 19.století podle tyrolského vzoru a od té doby se jeho vnější vzhled téměř nezměnil. Zpočátku chata sloužila jako hájovna a horní patro bylo využíváno jako zázemí pro panstvo, které se zde scházelo při honitbách. Na přelomu 80.a 90.let 19.století přebýval v blízkém Chvalčově český malíř Hanuš Schwaiger. Na zámku v Bystřici pod Hostýnem tehdy bydlel baron Laudon, který když zjistil, že taková významná osobnost pobývá v jeho kraji, zařídil Schwaigerovi pronájem horního patra hájovny. Schwaiger si zde zřídil ateliér, v němž přebýval v letních měsících a tvořil.
Velmi zajímavá je skutečnost, že Schwaiger se přátelil s tehdy ještě neznámým T.G.Masarykem. Masaryk se připravoval na vstup do politiky a toužil poznat kraj, za který měl později kandidovat ve volbách. Proto si pronajal s celou rodinou dům v Chvalčově (dodnes je tam pamětní deska). Masaryk podnikal dlouhé procházky po okolí (průvodcem mu byl spisovatel František Táborský) a často navštěvoval Schwaigera v jeho příbytku. Svědectví F.Táborského se zachovalo v písemné podobě dodnes:
„V zajímavém domku jednopatrovém s pavláčkou dokola kolem a s věžičkou uprostřed střechy, v přízemku bydlel hajný Uruba a tetička Urubka, jak jste tam přišli, nabídla chleba, ej, jak chutného, a másla k němu skvostného a chtěl-li kdo a byla-li smetany anebo kyšky (kyselého mléka), nahoře pak, v patře, zřízeného za lepších pro šlechtu časů pro loveckou společnost, aby se tam po namáhavé práci občerstvila, v celém tom patře bydlel tehdy dobrý kamarád hastrmanův, krysařův, Krakonošův a všech potulných Ahasverů, velkých i drobných, malíř vysokonohý, s velkým skřipcem na nose, s šibalským úsměvem a s dětským srdcem - Hanuš Schwaiger se svou mladou ženuškou Josefinou neboli, jak on říkal, "se svým Pepíkem".
Schwaiger prošel během svého života několika tvůrčími obdobími, ale zřejmě nejpozoruhodnější byla jeho záliba v kreslení různých pohádkových, abstraktních postav. Na jeho obrazech se často objevují skřítci, vodníci, Krakonošové atd. K nejznámějším Schwaigerovým obrazům patří Krysař, Jeskyně Stenfordská, Novokřtěnci z Munsteru nebo Dlouhý, široký a bystrozraký.
Hanuš Schwaiger nebyl nikdy příliš při penězích, naopak měl dluhy, které často "lepil" prodejem svých obrazů. Přesto si vždy zachovával důstojnost a mezi přáteli byl oblíben díky své dobrosrdečnosti a smyslu pro humor. Zkřížení jeho cest s Masarykovými nebylo nahodilé, naopak Masaryk jej velmi obdivoval jako umělce i jako člověka a ve svých pamětech se o Schwaigrovi zmiňuje několikrát.
Po válce nastalo pro "Švajgrovku" zřejmě nejtěžší období. Chata upadla do rukou státu, což zapříčinilo její devastaci. Objekt sloužil k různým večírkům a oslavám, při nichž interiér velmi trpěl. Vnitřní vybavení bylo nahrazeno dýhovaným kancelářským nábytkem a Schwaigerův ateliér byl proměněn v hernu na stolní tenis. Krásné a dokonale propracované masivní trámoví, z něhož je chata vystavěna, zakryly palubky.
V současnosti se chata "Švajgrovka" nachází v soukromých rukou a prochází rozsáhlou rekonstrukcí v několika fázích. Cílem rekonstrukce je navrátit chatě v co největší možné míře původní ráz. K tomu dopomáhají i některé dodnes zachované historické fotografie a kresby. Definitivní proměna "Švajgrovky" bude -doufejme- v brzké době zakončena vztyčením věžičky, o které se ve svých pamětech zmiňuje F.Táborský.
zpět
historie
